V minulých dnech jsme poskytli zástupcům tisku a jiných médií krátké vyjádření týkající se tzv. „nízkoemisních zón“ a jejich zavádění v České Republice. Stalo se tak v souvislosti se záměrem vlády uvádět tyto zóny do praxe. O tomto záměru informovala vláda minulý týden.
Naše sdružení koncept nízkoemisních zón v té podobě, v jaké je v současné době v ČR prosazován, odmítá z následujících důvodů:
– zóny jsou ve své podstatě kontraproduktivní, protože nutí provozovatele starších vozidel s méně ekologickými motory používat zpravidla delší objízdné trasy. I kdybychom uvěřili, že si lidé pořídí nová auta, likvidace starých aut a výroba nových představuje také ekologickou zátěž, přičemž ekologická zátěž spojená s výrobou nového automobilu je srovnatelná s ekologickou zátěží vzniklou jeho provozem.
– německý koncept „nízkoemisních zón“, který byl podle všeho vzorem modelu českému, nepřinesl žádné měřitelné výsledky
– je dosud předmětem sporu, jaký podíl na emisích polétavého prachu má doprava a jaký podíl z toho lze připisovat individuální automobilové dopravě, přičemž některá zveřejněná data jsou evidentně poznamenaná politickými vlivy
– současná legislativa nebosahuje žádnou pojistku proti úřední svévoli a omezování individuální mobility
– zvolený systém není kompatibilní s jinými obdobnými systémy v Evropě. Například řidiči cestující do Německa budou muset polepit přední sklo svého vozu dvěma plaketami, protože jak plakety samotné, tak podmínky pro vydání plakety v ČR a v Německu se liší.
– systému „nízkoemisních zón“ chybí nadregionální koncepce
– systém „výjimek“ je neprůhledný a může vést ke korupci a klientelismu ve velkém
Ohledně účinnosti „nízkoemisních zón“ v Německu:
– podle rozboru, který publikovala oprganizace ADAC, je vliv zón na znečištění ovzduší natolik minimální, že je v podstatě nezjistitelný a menší než kolísání naměřených hodnot vlivem větru a deště
– v Berlíně zatížení polétavým prachem na některých místech dokonce vzrostlo
– v nadregionální zóně v okolí Stuttgartu dochází i přes vyhlášení zóny k překročení mezních hodnot ve více jak 90 dnech v roce
– podle německého Ministerstva životního prostředí došlo vlivem zavedení nízkoemisní zóny v centru města k poklesu počtu překročení mezních hodnot o tři až pět dnů, přičemž si ministerstvo není jisto, zda za to může zóna nebo počasí
Odkaz: Zpráva ADAC
Zajímavý je také postřeh z Londýna: Zavedením městského mýta sice klesla dopravao třetinu, ale kvalita ovzduší se změnila pouze neznatelně. To ukazuje, že vliv individuální automobilové dopravy na kvalitu ovzduší je často přeceňován.
V českých podmínkách byly nízkoemisní zóny zavedeny zákonem č. 288/2011 Sb. (novela zákona o ochraně ozduší). Tento zákon zavádí následující podmínky:
– nízkoemisní zónu lze vyhlásit ve zvláště chráněných územích, lázeňských městech a tam, kde došlo k překročení limitu uvedeného v prováděcím právním předpisu
– na průjezdním úseku dálnice nebo silnice lze nízkoemisní zónu stanovit pouze v případě, že na území obce mimo nízkoemisní zónu anebo mimo zastavěné území téže nebo sousední obce existuje jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy, po které je možné zajistit stejné dopravní spojení.
– obec v nařízení o vyhlášení nízkoemisní zóny stanoví jeho účinnost nejdříve 12 měsíců od jeho vyhlášení
Prvním českým městem, které publikovalo záměr vytvořit na svém území „nízkoemisní“ zónu, byly Klimkovice na severní Moravě. A právě Klimkovice ukázaly, jak lze nízkoemisní zóny využít, spíše zneužít k úplně jiným záměrům. V případě Klimkovic má zóna sloužit k tomu, aby centrem města nejezdila nákladní vozidla poté, co jiné prostředky (zákaz vjezdu nákladních vozidel) selhaly.
V důvodové zprávě Klimkovice uvádějí:
„Cílem nařízení je omezit průjezd přes Klimkovice těm automobilům, které městem pouze projíždí a mohou k objezdu využít dálnici. A to i přesto, pokud pro ně bude tato trasa delší. Pro ty automobily, které mají cíl své jízdy v Klimkovicích a skutečně zde zastaví, bude připraven takový mechanismus trvalých a dočasných výjimek, aby jejich příjezd nebyl omezen.“
To se ovšem neshoduje s cílem zákonodárce, který chtěl vyloučit z určitých vymezených lokalit vozidla produkující vyšší emise. Klimkovice hodlajím „nízkoemisní“ zónu použít k plošnému vyloučení veškeré dopravy z města, bez ohledu na to, do jaké emisní kategorie automobil patří, rozhodujícím kritériem pro klimkovické je, zda vozidlo Klimkovicemi projíždí.
Radní z Klimkovic dokonce již předem tuší, že „nízkoemisní“ zóna emise snižovat nebude:
„Vyhlášení nízkoemisní zóny je součástí ostatních kroků ke zlepšení ovzduší a bezpečnosti v našem městě. Praktický význam samotného nařízení města je relativně malý, snížení emisí oproti stávajícímu stavu nebude velké.“
Klimkovice také deklarovaly svůj budoucí přístup týkající se výjimek:
„Volný výklad, který budeme používat, umožní tedy vydat výjimku v podstatě všem, kteří v Klimkovicích zastaví, vystoupí a navštíví jakékoliv zařízení, budovu nebo místo, naloží nebo vyloží zboží (lékař, lékárna, obchod, restaurace, lázně, park, parčík, sportoviště, kino, zahrádka, hřbitov, cyklostezka). Z odstavce o výjimce pro kulturní a společenské akce lze jednoduše dovodit i výjimku pro návštěvy soukromých osob.“
Tento dokument, který je přímo návodem na zneužívání „nízkoemisních“ zón k omezování dopravy a prototypem obecní svévole, podepsal místostarosta Ing. Jakub Unucka (dokument v PDF zde)
V případě, že by Klimkovice realizovaly „nízkoemisní“ zónu v souladu s tímto dokumentem, přikročí naše sdružení k právním krokům s cílem toto rozhodnutí zvrátit a nepřipustit takové extenzivní využívání zákona, který již samotný pokládáme za špatný.
